„Drobnost“, co mění atmosféru fotky víc, než výraz v obličeji

Ruce.
Napadne vás nad nimi přemýšlet? Asi ne. Prostě jsou, pomáhají vám žít, pracovat, tvořit. Ale když je jednou uvidíte na fotkách, často se zarazíte: „Tohle dělám s rukama?“

Právě proto se u nich na chvíli zastavím.

Ruce jsou malý vesmír. A někdy toho prozradí víc než obličej.

Když fotím ženy, které podnikají, jsou ruce jednou z prvních věcí, na které koukám. Ne kvůli pózování, ale kvůli tomu, jak moc dokážou o člověku a o tom jak se cítí říct.

Ruce pracují, tvoří, objímají, vysvětlují, stresují se, uklidňují.

Někdy mám pocit, že prozrazují víc, než si uvědomujeme.
Je fascinující, jak moc vyjadřují to, co zrovna prožíváme. Jsou to malé rozhlasové stanice emocí. Nenápadné, ale výmluvné.

Proč si rukou všímám i na fotkách?

Možná to zní zvláštně, ale kdykoli koukám na portrét, moje oči automaticky sjíždí k rukám.

To ruce „drží“ příběh fotografie.

• Podporují atmosféru?

• Působí napjatě, nebo klidně?

• Pomáhají vyjádřit nebo naopak ruší?

Je jedno jak velký prostor na fotce zabírají. Často právě ruce rozhodnou, jestli fotka působí přirozeně, nebo na ní „něco nesedí“.

„Co mám dělat s rukama?“

Obvykle je začnete řešit až ve chvíli, kdy na vás míří objektiv.
Najednou to co je v běžném stavu automatické začne řešit hlava a vůbec neví co s tím.

Není to žádná vaše chyba.
Většina lidí si své ruce celý den neuvědomuje.

A přitom se tolik hýbou.

A tak se hodí:

Začít si rukou všímat. V běžném životě.

Nejen kvůli focení. Zkuste si nějakou dobu všímat:

• Jak rukama gestikulujete, když něco vysvětlujete.

• Co dělají, když telefonujete.

• Jak držíte hrnek.

• Jak se vaše ruce uklidní, když se smějete.

• Co udělají, když se soustředíte.

• Jak vypadají, když si jich všimnete ve výloze nebo v odrazu auta.

Jen pozorujte.

Pokud chcete, zaměřte se ruce na cizích portrétech, co vám o těch lidech říkají? Působí jistě, ostře, jemně, dynamicky, uzavřeně?

Začnete si uvědomovat to, co jste doteď vnímali jen jako pocit a netušili, kde se vzal.
A hlavně: začnete mít jasno.

Až jednou přijdete na focení, budete si jistější.

To je celý cíl. Ne „pózy“, ale cit a klid.

Když víte, co vaše ruce běžně dělají, nepřekvapí vás na fotografii. Budete se cítit přirozeněji během focení a později i na snímcích. Budete přesně vědět, které si vybrat. Protože ruce opravdu mluví.

A když je necháte, vyprávějí za vás.